Pozlovice

V pátek 20. září jsme si chtěli dokázat, že patříme mezi ranní skřivany, takže jsme se vydali směr Český ráj už v půl páté ráno. Ano, ne všem to vyhovovalo, ale pro tento případ jsme přibalili i dva kohouty, aby i ti, co ranní vstávání nepreferují, nezaspali. Kdo jiný než náš osobní šofér, Lubor, nás všechny naložil a pádil směr Turnov, kde nás s otevřenou náručí přivítala firma Granát, která se zabývá nejen ruční výrobou šperků, ale také spoustou dalších věcí jakou je zdobení skleněných výrobků, zlatých slavíků, atp. Po informacemi nabité exkurzi nás čekal rozchod v centru Turnova. No, narovinu povím, že bydlet v centru Turnova je asi tak trošku za trest. Věděli jste, že tudy vede hlavní silnice?! V poklidu rozjímání si tady zákusek nesníte a kávičku už vůbec nevypijete. Naštěstí nás po takovém zážitku čekalo jiné pohlazení po duši. To bylo ve formě výšlapu z Hrubé Skály na Valdštejn. Procházka dlouhá něco málo přes 5 kilometrů byla úplným opakem – pohodička přes Myší díru, se zastávkami u Adamova lože, Milenců, … s úchvatnými výhledy na krásy Českého ráje. V cíli nás čekala orosená odměna a některé i kulturní zážitek ve formě pěveckého vystoupení jednoho z členů v kapli hradu Valdštejn J Poté už následoval přesun směr Bartošova Pec, kde jsme byli ubytovaní.

 V sobotu ráno jsme si udělali rozcvičku, pořádně se nadlábli a vyrazili na zámek Sychrov. Tímto klenotem nás provedla milá slečna průvodkyně, ze které nadšení čišelo při každém zastavení. (Víte, že při každé návštěvě hradu nebo zámku váš zážitek z 90% ovlivní průvodkyně nebo průvodce?! Takovou moc nad námi mají J) … Naštěstí jsme měli štěstí. Po tomto kulturním zážitku nás čekala opět turistika. Tentokrát jsme se vydali z Malé Skály, přes Vranov a Frýdštejn zpět na ubytování do Bartošovy Pece. Čas byl tentokrát na naší straně, takže jsme si mohli všechny výhledy pořádně užít. Celý výšlap byl započat pořádným „kotárem“ a jen ti NEJ to zvládli J -  takže všichni ti, co se vydali. Poté nás čekala první odměna v podobě výhledů z Pantheonu zříceniny skalního hradu Vranov a všech jeho částí – co vám budu vykládat, spousta z nás musela překonat strach z výšek a dostalo se jim vytoužené odměny. Poté následoval výšlap po hřebeni na zříceninu hradu Frýdštejn, kde jsme se občerstvili a poté vyrazili na ubytko, kde na nás čekal kulturní zážitek v podobě celovečerní soutěže v podání Dáši a Jarmila Švadleňákových – tímto bych jim chtěla poděkovat za všechny zúčatněné J Dlouho budeme vzpomínat J J J

Neděle se nesla ve znamení „TROSEK“. Pro některé z nás byl sobotní večer velice náročný, ale zřícenina hradu Trosky nás z toho dostala. Ani ne tak výšlap na Pannu, ale Baba … Ta stála za to! Většina se však napravila až po prohlídce tím, čím se předešlý večer pokazila. J Po nápravě následoval přesun do Vysokého Mýta, kde nás čekalo Muzeum českého karosářství, které si užilli především účastníci mužského pohlaví. My ženy jsme to viděly jako – jo, modré auto, aha, hasičské červené auto, hmm černé auto, další černé auto … Ty jo!!! Větší černé auto s neprůstřelnými skly pro STB. … No a pak následovala interaktivní část muzea, která byla umístěná v bývalých celách vězení. Co budu povídat, chlapi si to užili, ale holky, ty si to nejvíc užily v místní cukrárně na náměstí. Nakonec nás všechny Lubor raději naložil a bezpečně dovezl až domů, do podolí, do …. Však víte J

Plné tři dny nádherného počasí, zážitků, kilometrů v nohách …. Nejen díky Vlaďce, ale díky všem zúčastněným, díky kterým budeme čerpat energii a zážitky po dobu, než nám čarodky přinesou něco dalšího …